Touha po závodnickém adrenalinu se u mladého Josefa Krále začala projevovat ještě, než na narozeninovém dortu sfoukl osm svíček. Nedlouho po svých narozeninách se začal úspěšně umísťovat i na závodech a do čtrnácti se mu podařilo získat řadu prestižních ocenění, ale i třikrát titul Mistra České republiky. Motorů se nevzdal ani během studia na soukromé obchodní akademii a snažil se prosadit v závodech Národní Formule 1400. Už v roce 2005 jako člen týmu Mičánek Motorsport dojíždí v konečném pořadí na celkovém 3. místě, čímž si zajišťuje angažmá i na další sezonu. Během ní se stává vůbec prvním Čechem, který se v prestižní juniorské formuli BMW dostává do programu značky BMW na výchovu mladých talentů. Během světového finále ve španělské Valencii dojíždí druhý, což výrazně pomáhá jeho reputaci. Radost ze skvělého výsledku však během pár minut střídá tvrdé zklamání. Výsledky byly anulovány a Josef Král diskvalifikován z důvodů, které rozhodně nemohly mít vliv na konečné umístění. Následující rok se už coby zkušený sedmnáctiletý jezdec přesouvá do Velké Británie, kde s týmem Raikkonen Robertson Racing navazuje na svou dosavadní dráhu pilota v šampionátu Formula BMW UK. Smůla se mu lepí na paty i tady, ale i přes všechny technické potíže končí celkově druhém místě. Stává se prvním Čechem, který se v této juniorské formuli prosazuje.
Dalším krokem směrem k vysněným závodům formule 1 byl rok 2008, kdy Pepa poprvé usedl do monopostu v seriálu závodů International Formula Master. Spolu s britským týmem JVA se mu podařilo dojet celkově šestý. Načerpané zkušenosti a znalost okruhů zužitkovává hned v další sezoně, kdy po přechodu k italskému týmu JD Motorsport končí celkově třetí. Suverénní vítězství na Hungaroringu bylo pro jeho osud klíčové. Navíc poprvé po deseti letech zazněla česká hymna při víkendu formule 1.
Rok 2010 se ve sportovní kariéře i v osobním životě Josefa Krále nesl ve znamení velkých změn. Kromě přestěhování do Prahy, kde dnes žije a studuje Vysokou školu finanční a správní, se mu podařilo podepsat spolupráci s týmem Supernova Racing. Díky němu se dostal do předsíně soutěže formule 1, a tak mohl talent zužitkovávat v rámci šampionátu GP2. Skvělý postup mladé naděje ovšem kazí nehoda při krátkém závodě ve Valencii, při níž Josef utrpěl zlomeninu dvou hrudních obratlů. Následkem dlouhého léčení stihl jen poslední závod v Abu Dhabí, kde si ale jeho jízdního stylu a výkonu všimlo vedení týmu HRT F1 Team a nabídlo mu možnost testovat vůz F1. Na místní trati byl dokonce rychlejší než stávající závodní jezdci. Hned rok nato na úspěchy navázal v týmu Christiana Hornera Arden International a v barvách britské stáje dojel na druhém místě v Monaku a na třetím v belgickém Spa.
Technické problémy a obrovská smůla se k Pepovi po krátké pauze vrátily opět v roce 2012. V té době objíždí světové okruhy s týmem Barwa Addax a téměř z každého závodu odstupuje kvůli poruše monopostu. Převratný výsledek se mu podařilo zajet na oblíbené trati ve Spa, kde jako první Čech vyhrál závod formule GP2. Pocit z vítězství si však neužil dlouho. Rok 2013 se změnil v pátrání po sponzorech a silných partnerech, kteří garantují vstup do vysněné královské kategorie formule 1. Přestože se zatím nepodařilo uzavřít konkrétní smlouvu, na řízení Josef nezanevřel. Příkladem je účast na domácím závodu v Brně v rámci seriálu Auto GP.
